Nejlepší pocta matce hrdiny

Včera zemřela Carmen Nordelo Tejera, obětavá matka hrdiny kubánské republiky Gerarda Hernándeze Nordela, nespravedlivě odsouzeného ke dvěma doživotním trestům plus 15 letům vězení.

Neslýchané je, že před pouhými 12 dny propustila americká spravedlnost na svobodu Santiaga Álvareze Fernándeze-Magriňá, u něhož byly zabaveny vojenské zbraně, výbušniny a další materiály, které měly sloužit teroristickým plánům proti našemu lidu.

Jde o zbraně zabavené agentovi CIA, který ve službách vlády USA věnoval velkou část svého života terorismu proti Kubě.

Zasvé vezme buď převrat, nebo ústavnost

Země Latinské Ameriky se s nejhorší finanční krizí v historii potýkaly v mezích relativního institucionálního pořádku.

V době, kdy prezident Barack Obama nacházející se právě v Moskvě na jednáních o životně důležitých otázkách nukleárních zbraní prohlašoval, že jediným ústavním prezidentem Hondurasu je Manuel Zelaya, krajní pravice a jestřábi ve Washingtonu manévrovali, aby Zelayu přiměli vyjednávat o ponižujícím odpuštění za protiprávní činy, jichž se podle pučistů měl dopustit. Bylo zřejmé, že něco takového by v očích spoluobčanů i v očích světa znamenalo vymazání z politické scény. Je prokázáno, že když Zelaya oznámil, že se 5. července vrátí, byl odhodlán splnit svůj slib, že bude se svým lidem sdílet brutální represe pučistů.

S prezidentem cestoval předseda Valného shromáždění OSN pro tempore Miguel d' Escoto a honduraská ministryně zahraničí Patricia Rodasová, jeden novinář z Telesuru a několik dalších, celkem 9 osob. Zelaya byl stále odhodlaný přistát. Je mi známo, že ještě během letu, když se blížili k Tegucigalpě, byl ze země informován o záběrech Telesuru pořízených v okamžiku, kdy na ohromnou masu, jež na něho před letištěm čekala, zaútočili vojáci slzným plynem a palbou z automatů.

Žárlivost na Goebbelse

Včera jsem sledoval televizní program Kulatý stůl, když mezi jinými tématy analyzovali operaci Petr Pan, jeden z nejodpornějších aktů morální agrese proti naší zemi. Patria potestas je krajně citlivá otázka. Byl to odporný, nízký trik.

Jeden z románů Michaila Šolochova, který jsem četl před několika lety, obsahoval odkaz na tento druh pomluvy, jehož bylo použito už proti Říjnové revoluci v roce 1917. Duchovním otcem této operace proti Kubě byl Msgre. Walsh, americký katolický kněz, který pracoval podle rozkazů biskupa z Miami. 

Jak známo, naše revoluce nekladla žádné překážky, aby zabránila těm, kdož chtěli opustit zemi, aby to udělali. Práci revoluce museli dobrovolně vykonat svobodní lidé.

Má Organizace amerických států právo existovat?

Dnes jsem otevřeně hovořil o barbarstvích páchaných na národech Latinské Ameriky. Ty karibské nebyly v době vítězství kubánské revoluce ještě ani nezávislé. Přesně devatenáctého, kdy končí Summit Amerik, uplyne 48 let od vítězství Kuby na Girónu. Pokud jde o Organizaci amerických států (OAS) byl jsem opatrný, a třebaže všichni vědí, jak je nám odporná, neřekl jsem ani slovo, jež by bylo možno interpretovat jako urážku této staré instituce.

Značně nepřátelská telegrafická zpráva britské agentury Reuters uvádí: „Přeje-li si Kuba návrat do OAS, jak to žádá stále větší skupina latinskoamerických vlád, musí se jasně zavázat k demokracii´, řekl Insulza v interview pro brazilský deník O´Globo.

Před víkendovým Summitem Amerik, kde se očekává, že budou latinskoameričtí předáci vyvíjet tlak na zrušení americké blokády Kuby platné od roku 1962, reviduje americký prezident Barack Obama starou politiku izolace komunistického ostrova.

O blokádě ani slovo

Vláda Spojených států oznámila prostřednictvím CNN, že na úvod své cesty do Puerto Espaňa, Trinidadu a Tobaga, kde se bude za čtyři dny účastnit Amerického summitu, navštíví Obama tento týden Mexiko. Ohlásil uvolnění některých nenáviděných restrikcí zavedených Bushem pro Kubánce žijící ve Spojených státech, při návštěvách jejich příbuzných na Kubě. Na dotaz, zda budou tyto výsady přiznány i jiným americkým občanům, zněla odpověď, že těm to není povoleno.

O blokádě, která je nejkrutějším z opatření, nebylo řečeno ani slovo. Tak je milosrdně nazýváno něco, co obnáší genocidní opatření. Škody se neměří jen ekonomickými dopady. Stojí neustále lidské životy a působí našim občanům bolestné strádání.

Mnohé diagnostické přístroje a životně důležité léky, přestože pocházejí z Evropy nebo Japonska či jiné země, nejsou pro naše nemocné dostupné, pokud používají nějaké komponenty nebo programy ze Spojených států.

Začátek summitu

Dnes začal Summit G-20. Experti na ekonomické otázky pracovali s nesmírným nasazením. Jedni vybavení zkušenostmi z významných mezinárodních funkcí, druzí jako vědci-badatelé. Téma je složité, řeč nová, vyžaduje znalost situace, ekonomických údajů, mezinárodních organizací a mezinárodně nejváženějších politických představitelů. Odtud naše snaha zjednodušit a co nejsrozumitelněji vysvětlit, co se v Londýně odehrává, tak jak to vidím já.

Nechť nikoho neudivuje, že hvězdou londýnské schůzky je Obama. Zastupuje nejmocnější a nejbohatší zemi světa. V jeho prospěch hrají mimořádné okolnosti. Není tam Bush, prolhaný, cynický, válečnicky naladěný a plný nenávisti. Ani průměrný ignorant McCain – právě díky šokujícímu vítězství Obamy, černocha v zemi rasové diskriminace, kde většina bílých voličů (byť ne dost, aby vyvážili hlasy více než 90% amerických černochů a míšenců, občanů latinoamerikého původu, chudých a krizí postižených) hlasovala pro McCaina. Je čerstvě zvolený právě v době, kdy jiným představitelům G-20 končí jejich mandát, a Obama bude pravděpodobně prezidentem Spojených států osm let. Není nic divného, že se zprávy z Londýna točí kolem něj.

Svět zajímá, co – pokud něco - odtud vzejde. Každý z účastníků má své vlastní národní a dokonce osobní cíle, jakožto politický představitel, jehož bude historie hodnotit.

Zdravé změny v Radě ministrů

Některé agentury se chytají za hlavu nad změnami ve vládě.

Řada z nich hovoří, či reprodukuje „lidové“ fámy o nahrazení dvou „Fidelových mužů“ dvěma „Raúlovými muži“.

Většinu z těch, kteří byli nahrazeni, jsem nikdy nenavrhl já. Téměř bez výjimky byli do svých funkcí navrženi svými kolegy z vedení strany nebo státu. Tomuto řemeslu jsem se nikdy nevěnoval.

Rahm Emanuel

To je ale zvláštní příjmení. Snadno se vyslovuje, vypadá španělské, ale není. Jméno, jako má tento muž, jsem nikdy v životě mezi desítkami tisíc žáků či spoluobčanů nepoznal ani nečetl.

Odkud pochází, uvažoval jsem? Zas a znova mi přicházel na mysl brilantní německý myslitel Imanuel Kant, jenž patřil spolu s Aristotelem a Platonem k trojici filosofů, kteří nejvíce ovlivnili myšlení člověka. Jak jsem se později dozvěděl, nebyl jsem příliš daleko od filosofie nejbližšího muže současného prezidenta Spojených států Baracka Obamy.

K úvahám o tomto zvláštním příjmení mne nedávno přivedla další příležitost – kniha kubánského velvyslance v Bolívarovské Venezuele, Germána Sáncheze, „Transparentnost Enmanuela“, tentokrát bez začátečního „I“ ve jménu německého filosofa.

Rozpory mezi Obamovou politikou a etikou

Před několika dny jsem zmínil některé Obamovy myšlenky, ukazující jeho roli v systému, který je popřením jakýchkoli spravedlivých principů.

Jsou tací, co si rvou vlasy, kdykoli je na tuto význačnou osobnost vysloven kritický názor, byť by tak bylo činěno ve slušnosti a úctě. Vždy to bývá doprovázeno více či méně jemným rýpáním od těch, kteří disponují prostředky k jeho šíření a kteří ho proti národům používají jako součást mediálního teroru, jenž má sloužit k udržení neudržitelného. Jakákoli moje kritika je bez výjimky kvalifikována jako útok, obvinění apod. s rysy bezohlednosti a nezdvořilosti vůči kritizovanému. Tentokrát je třeba položit několik z mnoha možných otázek, které by měl nový prezident Spojených států zodpovědět. Například:

Vzdá se, či nevzdá výsady, kterou má jako prezident Spojených států a které nevyužívali jako svého práva jen nemnozí z těch, kdo vykonávali stejnou funkci – pravomoci nařídit zavraždění cizího politického oponenta, který bývá vždy z rozvojové země?

Jedenáctý prezident Spojených států

V úterý 20. ledna 2009 převzal Barack Obama jako jedenáctý prezident Spojených států od vítězství kubánské revoluce v lednu 1959 vedení impéria.

Nikdo by nemohl pochybovat o upřímnosti jeho slov o tom, že promění svou zemi ve vzor svobody, respektování lidských práv ve světě a nezávislosti jiných národů, což samozřejmě neurazí téměř nikoho, vyjma misantropů z kteréhokoli kouta planety. Příhodně již prohlásil, že bude neprodleně učiněn konec mučení a věznici na protiprávní základně v Guantanamu, což začíná zasévat pochybnosti v myslích těch, kdo uctívají teror jako nezpochybnitelný nástroj zahraniční politiky své země.

Inspirována Abrahamem Lincolnem a Martinem Lutherem Kingem, transformovala se inteligentní a ušlechtilá tvář prvního černošského prezidenta Spojených států od dob ustavení nezávislé republiky před dvěma celými a jednou třetinou století až do podoby živého symbolu amerického snu.

Setkání s Kristýnou

Rozhovor trval 40 minut, výměna myšlenek byla intenzívní a zajímavá, jak jsem čekal. Ona je člověk s hlubokým přesvědčením. Nevznikla žádná debata.

Při svém vystoupení v Aule Magně Havanské univerzity odpovídala na otázky studentů rychle a prokázala talent a pohotovou v reakci.

Setkání v Latinskoamerické lékařské škole (ELAM) bylo emotivní; písně studentů pocházejících z guaraníských rolnických rodin, s typickou hudbou a nástroji tohoto etnika, dodaly aktu zvláštní tón. Darovali jí lékařský plášť a ona si ho oblékla přes oranžový kalhotový kostýmek.