V úterý 20. ledna 2009 převzal Barack Obama jako jedenáctý
prezident Spojených států od vítězství kubánské revoluce v lednu 1959 vedení
impéria.
Nikdo by nemohl pochybovat o upřímnosti jeho slov o tom, že
promění svou zemi ve vzor svobody, respektování lidských práv ve světě a
nezávislosti jiných národů, což samozřejmě neurazí téměř nikoho, vyjma
misantropů z kteréhokoli kouta planety. Příhodně již prohlásil, že bude
neprodleně učiněn konec mučení a věznici na protiprávní základně v Guantanamu,
což začíná zasévat pochybnosti v myslích těch, kdo uctívají teror jako
nezpochybnitelný nástroj zahraniční politiky své země.
Inspirována Abrahamem Lincolnem a Martinem Lutherem Kingem,
transformovala se inteligentní a ušlechtilá tvář prvního černošského prezidenta
Spojených států od dob ustavení nezávislé republiky před dvěma celými a jednou
třetinou století až do podoby živého symbolu amerického snu.
Přes všechny zkoušky, jež přestál, však Obama dosud neprošel
tou největší ze všech. Co učiní zanedlouho, až se obrovská moc, kterou převzal
do svých rukou, ukáže jako neúčinná při řešení neřešitelných antagonistických
rozporů systému?
Jak jsem si slíbil, omezil jsem na letošní rok svá
Zamyšlení, abych nezasahoval nebo nerušil soudruhy ve straně a státě v
nepřetržitém rozhodování vynuceném objektivními potížemi v důsledku světové
ekonomické krize. Cítím se dobře a opakuji, že žádný z nich se nesmí cítit vázán
mými eventuálními zamyšleními, mým vážným stavem či mou smrtí.
Procházím své projevy a materiály, které jsem zpracoval za
více než půl století.
Dostalo se mi vzácné výsady, sledovat události tak dlouhou
dobu. Dostávám informace a nad událostmi v poklidu medituji. Doufám, že za
čtyři roky, až skončí první funkční období prezidenta Obamy, se takové výsadě
nebudu těšit .
Fidel Castro
22. ledna 2009
