Pro hluché, kteří nechtějí slyšet

Shrnutí zprávy FAO, vydané 16. května 2007 v Římě 

Světová produkce obilovin je v roce 2007 na dobré cestě k dosažení rekordní úrovně. Přesto budou dodávky sotva stačit na pokrytí rostoucí poptávky, kterou žene rozvoj průmyslu biopaliv. Mezinárodní ceny většiny obilovin v letech 2006-2007 výrazně vzrostly a podle zprávy „Perspektivy sklizně a situace v potravinách“ současné prognózy předpokládají, že v období 2007-2008 zůstanou vysoké. Odhaduje se, že cena za import obilovin v zemích s nízkými příjmy a potravinovým deficitem vzroste v současném období cca o 25%. 

Předpokládá se, že rychlý růst poptávky po etanolu vyráběném z kukuřice zvedne v období 2007-2008 průmyslové využití zrnin o 9 %.

Čeho je bezprostředně zapotřebí, je energetická revoluce

Nemám nic proti Brazílii. V očích nemála Brazilců, zejména těch, kteří jsou bez ustání bombardováni argumenty všeho druhu schopnými zmást i lidi tradičně přátelsky nakloněné Kubě, bychom mohli vypadat jako štváči, jimž nesejde na tom, zda poškodí čisté příjmy jejich země v zahraniční měně. Mlčet by však pro mne znamenalo volit mezi myšlenkou na celosvětovou tragédii a předpokládaným přínosem pro lid oné velké země.

Nehodlám činit Lulu a Brazilce zodpovědnými za objektivní zákony, jež řídí historii našeho živočišného druhu. Uplynulo sotva sedm tisíc let od chvíle, kdy člověk zanechal hmatatelné stopy toho, co se stalo na kulturu a technické znalosti nesmírně bohatou civilizací .

Svých pokroků nedosáhla ani v jediné době ani v jediném místě. Lze tvrdit, že vzhledem ke zjevně nesmírné rozloze naší planety, se mnohdy ani nevědělo o existenci té či oné civilizace. Nikdy za tisíce let nežil člověk ve městech s 20 miliony obyvatel, jako je Sao Paulo nebo Mexico City, nebo v městských aglomeracích jako Paříž, Madrid, Berlín aj., kde vídají projíždět vlaky po kolejích nebo vzduchových polštářích rychlostí přes 400 km/h.

Brutální odpověď

Nejautentičtějším představitelem systému teroru, který byl ve světě prosazen díky technologické, ekonomické a politické převaze nejsilnější mocnosti, jakou naše planeta poznala, je bezpochyby George W. Bush. A tak spoluprožíváme tragédii samotného amerického lidu a jeho etických hodnot. Jen z Bílého domu mohly přijít pokyny pro rozhodnutí vydané minulý pátek soudkyní Federálního soudu v El Pasu, Texasu, Kathleen Cardoneovou, které na kauci osvobozuje Luise Posadu Carrilese. Prezident sám po celou dobu přehlížel zločinecký a teroristický charakter obviněného. Ten byl ochraňován a obviněn byl z pouhého porušení imigračních pravidel. Odpověď je brutální. 

Vláda Spojených států a její nejreprezentativnější instituce předem rozhodly o osvobození monstra.

Jeho historie je dobře známá a sahá velmi hluboko do minulosti. Ti, kdo ho vycvičili a přikázali mu zničit za letu kubánské civilní letadlo se 73 atlety, studenty a dalšími kubánskými i zahraničními cestujícími a obětavou posádkou na palubě, ti, kdo v době jeho uvěznění ve Venezuele tomuto teroristovi koupili svobodu, aby se mohl stát dodavatelem a prakticky řídit špinavou válku proti lidu Nikaragui, jež způsobila tisíce ztrát na životech a přivedla tuto zemi na desetiletí k rozvratu, ti, kdo mu dali pravomoci k ilegálnímu obchodu s drogami a zbraněmi jako výsměch zákonům Kongresu, ti, kteří byli spolu s ním strůjci strašlivé „Operace kondor“ a internacionalizace teroru, ti, kdo způsobili mučení, smrt a mnohdy fyzické zmizení statisíců Latinoameričnaů, nemohli jednat jinak.

Internacionalizace genocidy

Skončilo jednání v Camp Davidu. Všichni jsme se zájmem sledovali tiskovou konferenci prezidentů Spojených států a Brazílie i zprávy týkající se jednání a vyslovených názorů. Bush, na něhož jeho brazilský host vznesl požadavky ohledně celních sazeb a dotací chránících a podporujících americkou produkci etanolu, neučinil v Camp Davidu sebemenší ústupek. Prezident Lula tomu přičítal zdražení kukuřice, jejíž cena podle jeho slov vzrostla o více než 85 %. 

Již dříve otiskl deník Washington Post článek brazilského nejvyššího představitele, věnovaný myšlence přeměnit potraviny na palivo.

Nechci se dotknout Brazílie, ani se vměšovat do záležitostí týkajících se vnitřní politiky této velké země. V Rio de Janeiru, které hostilo právě před 15 lety Mezinárodní jednání a životním prostředí jsem ve svém sedmiminutovém projevu důrazně varoval před faktory ohrožujícími životní prostředí i existenci našeho živočišného druhu. Na jednání byl přítomen prezident Spojených států Bush st., který těmto slovům spolu se všemi ostatními prezidenty ze zdvořilosti zatleskal.

K předčasné smrti hladem a žízní je odsouzeno přes tři miliardy lidí

Toto číslo není nadsazené, je spíše střídmé. Po jednání prezidenta Bushe s americkými výrobci automobilů jsem o tom hodně přemýšlel. Neblahá myšlenka přeměnit potraviny v palivo se v pondělí 26. března 2007 definitivně stala ekonomickou linií zahraniční politiky Spojených států.

Zpráva americké zpravodajské agentury AP, která šla do všech koutů světa, říká doslova:

„Washington, 26. března (AP) Na pondělním jednání s výrobci vozidel, při němž se George W. Bush snažil získat podporu pro své plány v oblasti alternativních paliv, ocenil prezident přínos automobilů na etanol a bionaftu.