Když vláda Spojených států pokrytecky nabídla 100 tisíc
dolarů pomoci při katastrofě způsobené uragánem Gustav, ale až poté, co bude
provedena inspekce in situ a zjištění škod, dostalo se jí odpovědi, že Kuba
nemůže přijmout žádný dar od země, která nás blokuje, že škody již byly
vyčísleny a co žádáme, je, aby nebyl zakazován export nezbytných materiálů a
úvěry na obchodní operace.
Někteří lidé na Severu křičeli do ochraptění, že je kubánské
odmítnutí nepochopitelné.
Když před pár dny bičoval Ike naši zemi od Punta de Maisí až
po Cabo de San Antonio, byli severní sousedé o něco šikovnější a rétoriku
přisladili. Hovořili o letadlech naložených produkty v hodnotě pěti milionů
dolarů a připravených odstartovat, o tom, že vyhodnocení není zapotřebí, protože
ho už provedli svými vlastními prostředky, což mohly být jedině prostředky
špionáže proti naší zemi. Tentokrát revoluci opravdu dostaneme do úzkých,
mysleli si - když se odváží nabídku odmítnout, bude mít problémy s
obyvatelstvem. Možná věřili, že nikdo neviděl záběry vysílané americkou
televizí, když okupační síly OSN na Haiti rozdávaly potraviny hladovému
obyvatelstvu, které se o ně dralo přes plot s ostnatým drátem tak, že došlo i
ke zranění dětí.