31. července 2008

Štvanice na sportovce

Zakrátko začnou Olympijské hry v Číně. Před několika dny jsem psal o našem baseballovém družstvu. Říkal jsem, že naši atleti procházejí těžkou zkouškou a že to nejsou oni, kdo si zaslouží největší kritiku, pokud něco nevyjde. Ocenil jsem jejich kvality a vlastenectví Byli deprimovaní kritikami Kuby.

Pak jsem slyšel, že jsou pozitivně naladění, naučili se zvládat kořeněná korejská jídla hůlkami ve východoasijském stylu, 26. července nám zaslali zvučné, vlastenecké poselství. Nepochybně se zhostí těžké zkoušky se ctí.

Mají však stejné podmínky jako týmy bohatých velmocí, např. Spojených států či Japonska, které budou soupeři Kuby? První z nich má téměř třicetkrát více obyvatel, druhá alespoň jedenáctkrát víc, neprožívají ekonomickou blokádu a obě disponují nesmírným bohatstvím. Nikdo jim atlety nekrade ani neodlákává.


Japonsko nařídilo svým profesionálům aby se připojili k olympijskému týmu a oni to musejí udělat, protože tak rozhodli jejich majitelé. Není to věc atletů, ti byli přeměněni ve zboží.

Spojené státy si v předvečer Olympiády za své žoldácké peníze koupily Alexeie Ramíreze (pozn.: hráče baseballu), úspěšnou jedničku kubánské Národní série 2007. Manažer týmu, který ho získal,se chlubí, že neví, na kterou metu ho postaví, protože je dobře trénovaný na všechny. Podrobnosti o průběhu tohoto kšeftování a o přesunech peněz šířené kabelogramy, jsou odpudivé. Předtím, zasévajíce nejistotu a nedůvěru, si koupili nejslibnějšího nadhazovače Pinaru del Río, Josého Ariela Contrerase.

V kanadském Edmontonupřišla před zahájením utkání s týmem hostitelské země na XXIII. Světovém juniorském šampionátu v baseballu zpráva, že zmizel druhý nejlepší nadhazovač, levák Noel Arguelles, a shortstop José Antonio Iglesias s průměrem odpalů nad 500.

Místo zaujal statečný pinareský juniorský nadhazovač Julio Alfredo Martínez Wong. Měl za sebou osm směn s jedním outem, hráče na metě a vypadal vyčerpaně. V bullpenu se odhodlaně rozcvičoval Joan Socarrás Maya s pokynem, být připraven jít do akce. Esteban Lombillo, energický a schopný šéf juniorského týmu Kuby už byl u boxu. Julio Alfredo v návalu hrdosti trval na tom, že bude dál nadhazovat: „Já to dohraju!,“ vykřikl. Lombillo, stejně rozhořčený zbabělou zradou jako on, ho pochopil a spolehl se na něj. Julio Alfredo vložil do hry duši... a zajistil vítězství pro Kubu.

Edmonton se proměnil ve smetiště. O kubánské atlety se starali špatně. (Edmonton) má výsadu být každoročně hostitelem šampionátu. Měli bychom se zamyslet, zda stojí účast na něm zato.

Na akci nebyl vyslán ani zástupce kubánského tisku. O všem se dozvídáme neoficiálními cestami.

Čestní kubánští atleti, členové olympijského baseballového týmu, o které se skvěle starali korejští hostitelé a ještě lépe se o ně postarají v Číně, budou muset soutěžit ve znevýhodněných podmínkách, jak jsem již vysvětloval. Ať bude výsledek jakýkoli, oni vědí, že podstatná je pro nás jejich čestnost a statečnost, kterou do boje vloží.

K imperialistickým útokům však nedochází jen v baseballu. Před několika měsíci se část mužského fotbalového družstva nechala svést,zběhla ve Spojených státech a snížila vyhlídky Kuby v tomto sportu na mezinárodním poli. Podplacena byla i olympijská atletka – judistka, téměř jistá zlatá medailistka. Tím, že si koupili naše atlety, připravili nás o pět jistých zlatých olympijských medailí v boxu. Tato loupež mozků, svalů, kostí je troubením polnice proti Kubě.

Z čeho pramení strach bohatých a mocných z našeho malého, blokádou sužovaného ostrova?

Leinier Domínguez bojuje ve Švýcarsku v jednom z nejvýznamnějších mezinárodních šachových turnajů.

Na Olympijských hrách, které budou zahájeny 8.srpna,se naši atleti v různých disciplínách utkají o zlato čestněji než kdykoli předtím a náš lid se bude z jejich medailí radovat, jako nikdy předtím. Pak si fanatici vzpomenou na zrádce.

Fidel Castro

31. července 2008