Nutnost rozšiřovat naše znalosti

Filmové záběry z vraždění v Libyi, které se začínají objevovat, vyvolávají rozhořčení naprostou absencí humanismu a hrubými smyšlenkami, jež posloužily jako záminka k invazi a ovládnutí přírodních zdrojů této země. Vojenské letectvo NATO tento monstrózní zločin podpořilo 25 tisíci bojovými misemi.

Tvrdilo se, že libyjská vláda má v zahraničí fondy převyšující 200 miliard dolarů. V této chvíli nikdo neví, kde tyto peníze jsou a co se s nimi stalo.

Volební proces provázený podvody se postaral o uvolnění prezidentského úřadu nejmocnější země pro George W. Bushe, neléčeného alkoholika bez nejelementárnějších etických zásad, který absolventům West Pointu rozkázal, aby byli připraveni zaútočit překvapivě a bez předchozího varování na 60 či více temných koutů světa.

Těžké časy pro lidstvo

V chaosu událostí odehrávajících se nikdy netušeným tempem je svět stále dezinformovanější. My, kteří žijeme o nějaký ten rok déle a pociťujeme určitou žízeň po informacích, můžeme potvrdit rozsah nevědomosti, s níž jsme se k událostem stavěli.

Zatímco stále rostoucí počet lidí na planetě trpí nedostatkem obydlí, chleba, vody, zdraví, vzdělání a zaměstnání, bohatství Země se rozhazuje a plýtvá se jím na zbraně a nekonečné bratrovražedné války, což se stalo – a stále častěji stává – sílící a odsouzeníhodnou světovou praxí.

Náš slavný a hrdinný lid, se navzdory nelidské blokádě trvající již déle než půl století nikdy nesklonil, bojoval a bude bojovat proti impériu. To je naše malá zásluha a náš malý příspěvek.

Cesty, které vedou do záhuby

Toto zamyšlení by mohlo být psáno dnes, zítra nebo kterýkoli jiný den, aniž by hrozilo, že se bude mýlit. Náš živočišný druh stojí před novými problémy. Když jsem před 20 lety na Konferenci Spojených národů o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru říkal, že jeden živočišný druh je ohrožen zánikem, měl jsem méně důvodů než dnes, abych varoval před nebezpečím, které jsem viděl možná v horizontu 100 let. Tehdy řídilo svět několik představitelů nejmocnějších zemí. Mým slovům zatleskali z pouhé zdvořilosti a dál klidně kopali hrob našeho druhu.

Zdálo se, že na naší planetě vládne zdravý rozum a řád. Hospodářský rozvoj opírající se o technologii a vědu se již dlouho zdál být alfou a omegou lidské společnosti.

Teď je všechno mnohem jasnější. Do povědomí se postupně dostaly hluboké pravdy. Politickou organizaci, jež by teoreticky měla řídit osudy světa, tvoří téměř dvě stovky údajně nezávislých států.