29. března 2012

Nutnost rozšiřovat naše znalosti

Filmové záběry z vraždění v Libyi, které se začínají objevovat, vyvolávají rozhořčení naprostou absencí humanismu a hrubými smyšlenkami, jež posloužily jako záminka k invazi a ovládnutí přírodních zdrojů této země. Vojenské letectvo NATO tento monstrózní zločin podpořilo 25 tisíci bojovými misemi.

Tvrdilo se, že libyjská vláda má v zahraničí fondy převyšující 200 miliard dolarů. V této chvíli nikdo neví, kde tyto peníze jsou a co se s nimi stalo.

Volební proces provázený podvody se postaral o uvolnění prezidentského úřadu nejmocnější země pro George W. Bushe, neléčeného alkoholika bez nejelementárnějších etických zásad, který absolventům West Pointu rozkázal, aby byli připraveni zaútočit překvapivě a bez předchozího varování na 60 či více temných koutů světa.


Takový šílenec s kufříkem mohl rozhodovat o použití tisíců jaderných zbraní. Nepatrné procento z nich by stačilo k vyhlazení lidského života na planetě.

Je smutné konstatovat, že na opačném konci od americké supervelmoci jiný šílenec se třemi lahvemi vodky v žaludku ohlásil rozpad SSSR a demontáž více než 400 nukleárních stanovišť, v jejichž dosahu byly všechny vojenské základny ohrožující tuto zemi.

Ty události nebyly překvapivé. S ohledem na dlouhá léta boje, nabyté zkušenosti, sledování událostí, idejí a historických procesů nebylo namístě žádné překvapení.

Dnes se ruští představitelé snaží rekonstruovat onen mocný stát, jehož vytvoření stálo tolik úsilí a obětí.

Když měl papež Jan Pavel II. navštívit v roce 1998 naší zemi, hovořil jsem před jeho příjezdem s některými jeho vyslanci nejednou o řadě témat. Zvláště si pamatuji příležitost, kdy jsme naproti sobě seděli při večeři v malém sále Paláce revoluce s papežovým mluvčím Joaquínem Navarrem Vallsem. Napravo byl vlídný a inteligentní kněž, který přišel s mluvčím a doprovázel Jana Pavla II. při mších.

Zvědav na podrobnosti, ptám se Navarra Vallse: Myslíte, že nesmírné nebe s miliony hvězd bylo stvořeno pro potěšení obyvatel Země, když se nám uráčí vzhlédnout někdy v noci vzhůru? „Rozhodně“, odpověděl mi. „Je to jediná obydlená planeta ve vesmíru.“

Oslovil jsem tedy kněze a říkám mu: Co si o tom myslíte Vy, otče? On mi odpověděl: „Podle mého názoru existuje 99,9procetní pravděpodobnost, že existuje život na nějaké jiné planetě“. Ta odpověď neporušovala žádný náboženský princip. V duchu jsem to číslo nevím kolikrát znásobil. Byl to druh odpovědi, který jsem považoval za správný a seriózní.

Ten kněz se později vždy choval k naší zemi přátelsky. Ke společnému přátelství není třeba společného přesvědčení.

Dnes, ve čtvrtek jistá evropská instituce s uznávanou pověstí k této problematice napsala doslova:

„Podle mezinárodního týmu astronomů by mohly existovat miliardy planet ne o mnoho větších než Země, kroužících kolem slabých hvězd v naší galaxii.“

„Tento odhadovaný počet „super-Zemí“ – planet s až desetinásobnou hmotností Země – vychází z realizovaných pozorování, která byla extrapolována, aby zahrnula populaci tzv. „hvězdných trpaslíků“ v Mléčné dráze.“

„Z našich nových pozorování s Harpsem vyplývá, že kolem 40 % červených trpaslíků má „super-Zemi“ obíhající kolem nich v obyvatelné zóně, kde může na povrchu planety existovat voda v tekutém stavu,“ řekl Xabier Bonfills, vedoucí týmu Observatoře vesmírných věd v Grenoblu, Francii.“

„Vzhledem k tomu, že jsou červení trpaslíci tak běžní – v Mléčné dráze je jich na 160 miliard, přivádí nás to k překvapivým závěrům, že jen v naší galaxii existují desítky milionů takových planet.“

„Jejich výzkumy naznačují, že „super-Země“ v obyvatelných zónách existují ve 41 % případů v rozpětí od 18 do 95 %.“

„40 % červených trpaslíků má „super-Zemi“ obíhající v obyvatelné zóně, na níž může existovat voda v kapalném stavu.“

„Vnucuje se otázka, zda některá z těchto planet je nejen obyvatelná, ale také na ní je život.“

„Tyto hvězdy mají ovšem sklon k hvězdným erupcím, jež mohou zasáhnout blízké planety rentgenovým nebo ultrafialovým zářením, což může pravděpodobnost výskytu života zmenšit.“

„Máme představu, jak nalézt známky života na těchto planetách“, řekl vědecký pracovník Observatoře v Janově Stephane Udry.

„Dokážeme-li nalézt stopy prvků souvisejících se životem, jako kyslík, mohli bychom tedy zjistit známky života na takové planetě.“

Sama četba těchto zpráv dokazuje možnost a nutnost rozšiřovat naše znalosti, dnes útržkovité a rozptýlené.

Kéž by nás to vedlo k větší kritičnosti vůči povrchnosti, s níž přistupujeme jak ke kulturním tak materiálním problémům. Nemám nejmenší pochybnost, že se náš svět mění daleko rychleji, než si dokážeme představit.

Fidel Castro

29. března 2012