Filmové záběry z vraždění v Libyi, které se začínají
objevovat, vyvolávají rozhořčení naprostou absencí humanismu a hrubými
smyšlenkami, jež posloužily jako záminka k invazi a ovládnutí přírodních zdrojů
této země. Vojenské letectvo NATO tento monstrózní zločin podpořilo 25 tisíci
bojovými misemi.
Tvrdilo se, že libyjská vláda má v zahraničí fondy
převyšující 200 miliard dolarů. V této chvíli nikdo neví, kde tyto peníze jsou
a co se s nimi stalo.
Volební proces provázený podvody se postaral o uvolnění
prezidentského úřadu nejmocnější země pro George W. Bushe, neléčeného
alkoholika bez nejelementárnějších etických zásad, který absolventům West
Pointu rozkázal, aby byli připraveni zaútočit překvapivě a bez předchozího
varování na 60 či více temných koutů světa.
Takový šílenec s kufříkem mohl rozhodovat o použití tisíců
jaderných zbraní. Nepatrné procento z nich by stačilo k vyhlazení lidského
života na planetě.
Je smutné konstatovat, že na opačném konci od americké
supervelmoci jiný šílenec se třemi lahvemi vodky v žaludku ohlásil rozpad SSSR
a demontáž více než 400 nukleárních stanovišť, v jejichž dosahu byly všechny
vojenské základny ohrožující tuto zemi.
Ty události nebyly překvapivé. S ohledem na dlouhá léta
boje, nabyté zkušenosti, sledování událostí, idejí a historických procesů
nebylo namístě žádné překvapení.
Dnes se ruští představitelé snaží rekonstruovat onen mocný
stát, jehož vytvoření stálo tolik úsilí a obětí.
Když měl papež Jan Pavel II. navštívit v roce 1998 naší
zemi, hovořil jsem před jeho příjezdem s některými jeho vyslanci nejednou o
řadě témat. Zvláště si pamatuji příležitost, kdy jsme naproti sobě seděli při
večeři v malém sále Paláce revoluce s papežovým mluvčím Joaquínem Navarrem
Vallsem. Napravo byl vlídný a inteligentní kněž, který přišel s mluvčím a
doprovázel Jana Pavla II. při mších.
Zvědav na podrobnosti, ptám se Navarra Vallse: Myslíte, že
nesmírné nebe s miliony hvězd bylo stvořeno pro potěšení obyvatel Země, když se
nám uráčí vzhlédnout někdy v noci vzhůru? „Rozhodně“, odpověděl mi. „Je to
jediná obydlená planeta ve vesmíru.“
Oslovil jsem tedy kněze a říkám mu: Co si o tom myslíte Vy,
otče? On mi odpověděl: „Podle mého názoru existuje 99,9procetní
pravděpodobnost, že existuje život na nějaké jiné planetě“. Ta odpověď
neporušovala žádný náboženský princip. V duchu jsem to číslo nevím kolikrát
znásobil. Byl to druh odpovědi, který jsem považoval za správný a seriózní.
Ten kněz se později vždy choval k naší zemi přátelsky. Ke
společnému přátelství není třeba společného přesvědčení.
Dnes, ve čtvrtek jistá evropská instituce s uznávanou
pověstí k této problematice napsala doslova:
„Podle mezinárodního týmu astronomů by mohly existovat
miliardy planet ne o mnoho větších než Země, kroužících kolem slabých hvězd v
naší galaxii.“
„Tento odhadovaný počet „super-Zemí“ – planet s až
desetinásobnou hmotností Země – vychází z realizovaných pozorování, která byla
extrapolována, aby zahrnula populaci tzv. „hvězdných trpaslíků“ v Mléčné
dráze.“
„Z našich nových pozorování s Harpsem vyplývá, že kolem 40 %
červených trpaslíků má „super-Zemi“ obíhající kolem nich v obyvatelné zóně, kde
může na povrchu planety existovat voda v tekutém stavu,“ řekl Xabier Bonfills,
vedoucí týmu Observatoře vesmírných věd v Grenoblu, Francii.“
„Vzhledem k tomu, že jsou červení trpaslíci tak běžní – v
Mléčné dráze je jich na 160 miliard, přivádí nás to k překvapivým závěrům, že
jen v naší galaxii existují desítky milionů takových planet.“
„Jejich výzkumy naznačují, že „super-Země“ v obyvatelných
zónách existují ve 41 % případů v rozpětí od 18 do 95 %.“
„40 % červených trpaslíků má „super-Zemi“ obíhající v
obyvatelné zóně, na níž může existovat voda v kapalném stavu.“
„Vnucuje se otázka, zda některá z těchto planet je nejen
obyvatelná, ale také na ní je život.“
„Tyto hvězdy mají ovšem sklon k hvězdným erupcím, jež mohou
zasáhnout blízké planety rentgenovým nebo ultrafialovým zářením, což může
pravděpodobnost výskytu života zmenšit.“
„Máme představu, jak nalézt známky života na těchto
planetách“, řekl vědecký pracovník Observatoře v Janově Stephane Udry.
„Dokážeme-li nalézt stopy prvků souvisejících se životem,
jako kyslík, mohli bychom tedy zjistit známky života na takové planetě.“
Sama četba těchto zpráv dokazuje možnost a nutnost
rozšiřovat naše znalosti, dnes útržkovité a rozptýlené.
Kéž by nás to vedlo k větší kritičnosti vůči povrchnosti, s
níž přistupujeme jak ke kulturním tak materiálním problémům. Nemám nejmenší
pochybnost, že se náš svět mění daleko rychleji, než si dokážeme představit.
Fidel Castro
29. března 2012
