Nezbylo mi, než napsat dvě zamyšlení o Íránu a Koreji, abych
vysvětlil hrozící nebezpečí války s použitím atomové zbraně. Současně jsem
vyslovil názor, že jedno nebezpečí by mohlo být odvráceno, kdyby se Čína
rozhodla vetovat rezoluci, kterou v Radě bezpečnosti OSN prosazují Spojené
státy. Druhé odvisí od mnoha faktorů mimo jakoukoli naši kontrolu, vzhledem k
fanatickému jednání státu Izrael, který Spojené státy přetvořily do jeho
současné podoby silné atomové mocnosti nepřipouštějící jakoukoli kontrolu ze strany
supervelmoci.
V době první intervence Spojených států na obranu jejich
zájmů a zájmů jejich blízkého spojence, Spojeného království, v době potlačení
islámské revoluce v červnu 1953
a nástupu Mohammeda Rézy Pahlávího k moci, byl Izrael
malým státem, jenž se dosud nezmocnil téměř veškerého palestinského území,
části Sýrie a nemalého území sousedního Jordánska, do té doby bráněného
Arabskou ligou, po níž nezbyl ani stín.
Dnes rakety s nukleárními hlavicemi podporované
nejmodernějšími letouny, které Izraeli dodávají Spojené státy, ohrožují
bezpečnost všech států regionu, arabských i nearabských, muslimských i
nemuslimských, které jsou v dosahu širokého akčního rádia jeho střel, jež mohou
dopadnout pár metrů od svých cílů.
Minulou neděli, 30. května, když jsem psal zamyšlení
Impérium a drogy, ještě nedošlo k brutálnímu útoku na flotilu dopravující
potraviny, léky a zásoby pro půl druhého milionu Palestinců obklíčených na
malém zlomku toho, co bylo po tisíciletí jejich vlastí.
Obrovská většina lidí vkládá svůj čas do řešení potřeb, jež
před ně život staví – mimo jiné potravin, práva na rekreaci a studium a dalších
životně důležitých problémů nejbližší rodiny. Nemohou se zdržovat hledáním
informací o tom, co se děje na planetě. Člověk je vidí všude, s ušlechtilými
výrazy a důvěrou, že jiní se postarají o řešení problémů, které je sužují. Jsou
schopni se radovat a usmívat. Tak potěší nás, kteří máme tu výsadu, že s
rozvahou pozorujeme realitu, jež nás všechny ohrožuje.
Prapodivná smyšlenka obvinila Severní Korea z hrůzného činu,
jenž měl za následek životy 40 jihokorejských námořníků a desítky zraněných,
když. potopila ve vodách u svého pobřeží jihokorejskou korvetu Cheonan,
vyrobenou špičkovou technologií a vybavenou rozsáhlým systémem sonaru a
podmořských akustických senzorů.
Nebylo pro mne jednoduché, přijít problému na kloub. Na
jedné straně jsem si nedovedl představit, že by jakákoli vláda, bez ohledu na
to, jaké autoritě by se těšila, použila velitelské mechanismy k vydání rozkazu
torpédovat vlajkovou loď. Současně jsem ani na vteřinu nevěřil verzi, že tento
příkaz vydal Kim Čong Il.
Chyběly mi pádné argumenty, abych mohl dospět k závěrům,
avšak byl jsem si jist, že Čína bude vetovat návrh rezoluce Rady bezpečnosti o
potrestání Severní Koreji.
Na druhé straně jsem v nejmenším nepochyboval, že Spojené
státy nemohou zabránit nekontrolovatelné izraelské vládě v použití atomové
zbraně.
1. června v pozdních hodinách se závoj halící to, co se
skutečně odehrálo, začal rozplývat.
Ve 22.30 jsem poslouchal břitkou analýzu Waltera Martíneze,
redaktora připravujícího vynikající program venezuelské televize „Dossier“.
Došel k závěru, že aby vyřešily problém navrácení území okupovaného základnou
na Okinawě, které v souladu s přáním své země požaduje nový představitel
Japonska, jehož strana získala ve volbách obrovskou podporu díky slibu, že
dosáhne stažení tamní vojenské základny tkvící jako dýka více než 65 let v
srdci dnes vyspělého a bohatého Japonska, přiměly Spojené státy jednu i druhou
část Koreji uvěřit, co o ní tvrdí opačná strana.
Díky článku investigativního novináře Wayna Madsena,
působícího ve Washingotnu DC, který publikoval na webové stránce Wayne Madsen
Report informace ze zdrojů tajné služby, byly v Global Research zveřejněny
skutečně šokující detaily o tom, co se stalo.
Tyto zdroje, jak uvádí, „...mají podezření, že útok na
protiponorkovou válečnou korvetu jihokorejského loďstva Cheonan byl útokem pod
falešnou vlajkou, který měl vzbudit zdání, že jeho původcem je Severní Korea.“
„Jedním z hlavních cílů zvýšení napětí na korejském
poloostrově bylo, vyvinout tlak na japonského premiéra Jukio Hatojamu, aby
změnil politiku ohledně stažení základny námořních sil USA z Okinawy. Hatojama
připustil, že napětí kolem potopení Cheonanu výrazně ovlivnilo jeho rozhodnutí
souhlasit s dalším pobytem námořníků USA na Okinawě. Hatojamovo rozhodnutí
vedlo k rozkolu ve vládní koalici levého středu, který Wahington přivítal.
Předsedkyně Sociálně demokratické strany Mizuho Fukušima totiž pohrozila, že v
důsledku změny postoje k Okinawe, strana koalici opustí.“
„Cheonan byl potopen v blízkosti ostrova Baengnyeong
ležícího daleko na západ od jihokorejského pobřeží, avšak u pobřeží
severokorejského. Ostrov je silně militarizován a je na dostřel dělostřelectva
z obranného opevnění Severní Koreji na druhé straně úzkého kanálu.“
„Protiponorková válečná korveta Cheonan byla vybavena
špičkovou sonarovou technikou a navíc se pohybovala ve vodách s rozsáhlým
systémem sonarů-hydrofonů a podmořských akustických senzorů. Neexistuje žádný
jihokorejský záznam ze sonaru či audiosystému o přítomnosti torpéda, ponorky
nebo miniponorky v oblasti. Protože v kanálu neprobíhá téměř žádná plavba, bylo
moře v okamžiku potopení tiché.“.
„Na ostrově Baengnyeong však sídlí americko-jihokorejská
základna vojenské tajné služby a SEALS (speciálních sil) námořnictva USA
operujících z této základny. Kromě toho se v době potopení Cheonanu v sektoru
nacházely čtyři lodi námořnictva USA v rámci cvičení Foal Eagle USA-Jižní
Korea.“
„Existuje podezření, že SEALS amerického námořnictva
disponují vzorkem evropských torpéd pro případ, že by bylo nutné pádným
způsobem popřít útoky provedené pod falešnou vlajkou. Berlín navíc torpéda
Severní Koreji neprodává, avšak Německo má program úzké spolupráce s Izraelem
na společném vývoji ponorek a podmořských zbraní.“
„Otázky vyvolává i přítomnost speciální lodi amerického
námořnictva „Salvor“, jednoho z hlavních aktérů Foal Eagle tak blízkou ostrova
Baengnyeontg v době potopení jihokorejské korvety.“
„Salvor, civilní záchranná loď námořnictva, která se
zúčastnila kladení min thajskými námořníky v Thajském zálivu v roce 2006, byla
blízko místa exploze se 12 hlubinnými potápěči v záloze.“
„Peking, spokojený s tvrzením o nevině z úst severokorejského
Kim Chong Ila, který přicestoval vlakem naléhavě z Pchong-jangu do Pekinu,
podezírá námořnictvo USA, že hrálo roli v potopení Cheonanu. Zvláštní podezření
pak chová ohledně úlohy Salvoru. Jde o to, že:
„1. Salvor se účastnil kladení min na mořském lůžku, jinými
slovy, kladl protiponorkové miny odpalované horizontálně na mořském dnu.“
„2. Salvor prováděl rutinní inspekci a údržbu min na mořském
dnu a v rámci inspekčního programu je uváděl do aktivního elektronického režimu
– odpálení citlivým kohoutkem.“
„3. V rámci tajného programu, který měl ovlivnit veřejné
mínění v Jižní Koreri, Japonsku a Číně, umístil potapěč SEALS umístil
magnetickou minu na Cheonan.“
„Napětí na korejském poloostrově příhodně zastínilo všechny
ostatní body pracovního programu návštěvy státní tajemnice Hillary Clintonové v
Pekingu a Soulu.“
Spojeným státům se tak podařilo neuvěřitelně snadno
odstranit vážný problém: zlikvidovat vládu národní jednoty Demokratické strany
Jukio Hatoyamy. Cena však byla velmi vysoká:
1- Hluboce urazily své spojence v Jižní Koreji.
2- Jejich protivník Kim Čong Il jasně ukázal zdatnost a
rychlost v jednání.
3- Výrazně se projevila prestiž Číny jako velmoci, jejíž
prezident se s plnou morální autoritou osobně angažoval a vyslal hlavní čínské
představitele na jednání s císařem Akihitem, premiérem a dalšími význačnými
osobnostmi v Japonsku.
Političtí představitelé a světová veřejnost mají důkaz o
cynismu a naprostém nedostatku skrupulí charakterizujícím imperiální politiku
Spojených států.
Fidel Castro
3. června 2010
