3. června 2010

Impérium a lež

Nezbylo mi, než napsat dvě zamyšlení o Íránu a Koreji, abych vysvětlil hrozící nebezpečí války s použitím atomové zbraně. Současně jsem vyslovil názor, že jedno nebezpečí by mohlo být odvráceno, kdyby se Čína rozhodla vetovat rezoluci, kterou v Radě bezpečnosti OSN prosazují Spojené státy. Druhé odvisí od mnoha faktorů mimo jakoukoli naši kontrolu, vzhledem k fanatickému jednání státu Izrael, který Spojené státy přetvořily do jeho současné podoby silné atomové mocnosti nepřipouštějící jakoukoli kontrolu ze strany supervelmoci.

V době první intervence Spojených států na obranu jejich zájmů a zájmů jejich blízkého spojence, Spojeného království, v době potlačení islámské revoluce v červnu 1953 a nástupu Mohammeda Rézy Pahlávího k moci, byl Izrael malým státem, jenž se dosud nezmocnil téměř veškerého palestinského území, části Sýrie a nemalého území sousedního Jordánska, do té doby bráněného Arabskou ligou, po níž nezbyl ani stín.

Dnes rakety s nukleárními hlavicemi podporované nejmodernějšími letouny, které Izraeli dodávají Spojené státy, ohrožují bezpečnost všech států regionu, arabských i nearabských, muslimských i nemuslimských, které jsou v dosahu širokého akčního rádia jeho střel, jež mohou dopadnout pár metrů od svých cílů.


Minulou neděli, 30. května, když jsem psal zamyšlení Impérium a drogy, ještě nedošlo k brutálnímu útoku na flotilu dopravující potraviny, léky a zásoby pro půl druhého milionu Palestinců obklíčených na malém zlomku toho, co bylo po tisíciletí jejich vlastí.

Obrovská většina lidí vkládá svůj čas do řešení potřeb, jež před ně život staví – mimo jiné potravin, práva na rekreaci a studium a dalších životně důležitých problémů nejbližší rodiny. Nemohou se zdržovat hledáním informací o tom, co se děje na planetě. Člověk je vidí všude, s ušlechtilými výrazy a důvěrou, že jiní se postarají o řešení problémů, které je sužují. Jsou schopni se radovat a usmívat. Tak potěší nás, kteří máme tu výsadu, že s rozvahou pozorujeme realitu, jež nás všechny ohrožuje.

Prapodivná smyšlenka obvinila Severní Korea z hrůzného činu, jenž měl za následek životy 40 jihokorejských námořníků a desítky zraněných, když. potopila ve vodách u svého pobřeží jihokorejskou korvetu Cheonan, vyrobenou špičkovou technologií a vybavenou rozsáhlým systémem sonaru a podmořských akustických senzorů.

Nebylo pro mne jednoduché, přijít problému na kloub. Na jedné straně jsem si nedovedl představit, že by jakákoli vláda, bez ohledu na to, jaké autoritě by se těšila, použila velitelské mechanismy k vydání rozkazu torpédovat vlajkovou loď. Současně jsem ani na vteřinu nevěřil verzi, že tento příkaz vydal Kim Čong Il.

Chyběly mi pádné argumenty, abych mohl dospět k závěrům, avšak byl jsem si jist, že Čína bude vetovat návrh rezoluce Rady bezpečnosti o potrestání Severní Koreji.

Na druhé straně jsem v nejmenším nepochyboval, že Spojené státy nemohou zabránit nekontrolovatelné izraelské vládě v použití atomové zbraně.

1. června v pozdních hodinách se závoj halící to, co se skutečně odehrálo, začal rozplývat.

Ve 22.30 jsem poslouchal břitkou analýzu Waltera Martíneze, redaktora připravujícího vynikající program venezuelské televize „Dossier“. Došel k závěru, že aby vyřešily problém navrácení území okupovaného základnou na Okinawě, které v souladu s přáním své země požaduje nový představitel Japonska, jehož strana získala ve volbách obrovskou podporu díky slibu, že dosáhne stažení tamní vojenské základny tkvící jako dýka více než 65 let v srdci dnes vyspělého a bohatého Japonska, přiměly Spojené státy jednu i druhou část Koreji uvěřit, co o ní tvrdí opačná strana. 

Díky článku investigativního novináře Wayna Madsena, působícího ve Washingotnu DC, který publikoval na webové stránce Wayne Madsen Report informace ze zdrojů tajné služby, byly v Global Research zveřejněny skutečně šokující detaily o tom, co se stalo.

Tyto zdroje, jak uvádí, „...mají podezření, že útok na protiponorkovou válečnou korvetu jihokorejského loďstva Cheonan byl útokem pod falešnou vlajkou, který měl vzbudit zdání, že jeho původcem je Severní Korea.“

„Jedním z hlavních cílů zvýšení napětí na korejském poloostrově bylo, vyvinout tlak na japonského premiéra Jukio Hatojamu, aby změnil politiku ohledně stažení základny námořních sil USA z Okinawy. Hatojama připustil, že napětí kolem potopení Cheonanu výrazně ovlivnilo jeho rozhodnutí souhlasit s dalším pobytem námořníků USA na Okinawě. Hatojamovo rozhodnutí vedlo k rozkolu ve vládní koalici levého středu, který Wahington přivítal. Předsedkyně Sociálně demokratické strany Mizuho Fukušima totiž pohrozila, že v důsledku změny postoje k Okinawe, strana koalici opustí.“

„Cheonan byl potopen v blízkosti ostrova Baengnyeong ležícího daleko na západ od jihokorejského pobřeží, avšak u pobřeží severokorejského. Ostrov je silně militarizován a je na dostřel dělostřelectva z obranného opevnění Severní Koreji na druhé straně úzkého kanálu.“

„Protiponorková válečná korveta Cheonan byla vybavena špičkovou sonarovou technikou a navíc se pohybovala ve vodách s rozsáhlým systémem sonarů-hydrofonů a podmořských akustických senzorů. Neexistuje žádný jihokorejský záznam ze sonaru či audiosystému o přítomnosti torpéda, ponorky nebo miniponorky v oblasti. Protože v kanálu neprobíhá téměř žádná plavba, bylo moře v okamžiku potopení tiché.“.

„Na ostrově Baengnyeong však sídlí americko-jihokorejská základna vojenské tajné služby a SEALS (speciálních sil) námořnictva USA operujících z této základny. Kromě toho se v době potopení Cheonanu v sektoru nacházely čtyři lodi námořnictva USA v rámci cvičení Foal Eagle USA-Jižní Korea.“

„Existuje podezření, že SEALS amerického námořnictva disponují vzorkem evropských torpéd pro případ, že by bylo nutné pádným způsobem popřít útoky provedené pod falešnou vlajkou. Berlín navíc torpéda Severní Koreji neprodává, avšak Německo má program úzké spolupráce s Izraelem na společném vývoji ponorek a podmořských zbraní.“

„Otázky vyvolává i přítomnost speciální lodi amerického námořnictva „Salvor“, jednoho z hlavních aktérů Foal Eagle tak blízkou ostrova Baengnyeontg v době potopení jihokorejské korvety.“

„Salvor, civilní záchranná loď námořnictva, která se zúčastnila kladení min thajskými námořníky v Thajském zálivu v roce 2006, byla blízko místa exploze se 12 hlubinnými potápěči v záloze.“

„Peking, spokojený s tvrzením o nevině z úst severokorejského Kim Chong Ila, který přicestoval vlakem naléhavě z Pchong-jangu do Pekinu, podezírá námořnictvo USA, že hrálo roli v potopení Cheonanu. Zvláštní podezření pak chová ohledně úlohy Salvoru. Jde o to, že:

„1. Salvor se účastnil kladení min na mořském lůžku, jinými slovy, kladl protiponorkové miny odpalované horizontálně na mořském dnu.“

„2. Salvor prováděl rutinní inspekci a údržbu min na mořském dnu a v rámci inspekčního programu je uváděl do aktivního elektronického režimu – odpálení citlivým kohoutkem.“

„3. V rámci tajného programu, který měl ovlivnit veřejné mínění v Jižní Koreri, Japonsku a Číně, umístil potapěč SEALS umístil magnetickou minu na Cheonan.“

„Napětí na korejském poloostrově příhodně zastínilo všechny ostatní body pracovního programu návštěvy státní tajemnice Hillary Clintonové v Pekingu a Soulu.“

Spojeným státům se tak podařilo neuvěřitelně snadno odstranit vážný problém: zlikvidovat vládu národní jednoty Demokratické strany Jukio Hatoyamy. Cena však byla velmi vysoká:

1- Hluboce urazily své spojence v Jižní Koreji.

2- Jejich protivník Kim Čong Il jasně ukázal zdatnost a rychlost v jednání.

3- Výrazně se projevila prestiž Číny jako velmoci, jejíž prezident se s plnou morální autoritou osobně angažoval a vyslal hlavní čínské představitele na jednání s císařem Akihitem, premiérem a dalšími význačnými osobnostmi v Japonsku.

Političtí představitelé a světová veřejnost mají důkaz o cynismu a naprostém nedostatku skrupulí charakterizujícím imperiální politiku Spojených států.

Fidel Castro

3. června 2010