Nebylo by ode mne poctivé přejít mlčením Obamův projev z 23. května v Kubánsko – americké nadaci zřízené Rolandem Reaganem. Poslechl jsem si ho, jako jsem si ho, jako jsem poslechl McCaina a Buse. Nechovám vůči jeho osobě žádnou zášť, protože nenese zodpovědnost za zločiny spáchané proti Kubě a lidstvu. Kdybych ho hájil, prokázal bych jeho protivníkům obrovskou službu. Nebojím se proto kritizovat a otevřeně vyjádřit svůj názor k jeho slovům.
Co řekl?
„Po celou dobu, co žiji, existuje na Kubě nespravedlnost a represe a nikdy během mého života nepoznal lid opravdovou svobodu, nikdy za život dvou generaci nepoznal lid Kuby demokracii…. 50 let nezažil volby… Nebudeme tyto nespravedlnosti snášet, budeme společně usilovat o svobodu na Kubě “, říká stoupencům anexe a pokračuje : „ Mé slovo na to. Můj slib…je čas, aby americké peníze umožnily kubánskému lidu být méně závislý na Castrově režimu… Ponechám v platnosti embargo…“.
Obsah slov tohoto silného kandidáta na prezidenta Spojených států mne zbavuje nutnosti vysvětlovat důvody tohoto zamyšlení.
José Hernándes, jeden z vedoucích činitelů Kubánsko-americké nadace, kterou Obama ve svém vystoupení vychvaluje, byl osobně majitelem automatické pušky ráže 50 s teleskopickým hledím a infračervenými paprsky, která byla náhodou zabavena spolu s dalšími smrtonosnými zbraněmi během jejich námořní přepravy do Venezuely, kde Nadace plánovala zavraždit autora těchto řádků během mezinárodního jednání na Margaritě ve venezuelském státě Nueva Esparta.
Skupina Pepeho Nernándeze chtěla návrat k paktu s Clintonem, jehož Mas Canosův klan zradil, když v roce 2000 nabídl podvodně vítězství Bushovi za jeho slib zavraždění Astra, s čímž všichni ochotně souhlasili. Jsou to politické hrátky typické pro dekadentní a rozporuplný systém Spojených států.
Projev kandidáta Obamy lze interpretovat jako recept na hlad pro národ, peníze zasílané jako almužnu a návštěvy Kuby za účelem propagování konzumního stylu a neudržitelného způsobu života, o který se opírá.
Jak bude řešit extrémně závažný problém potravinové krize? Obilniny je třeba rozdělovat mezi lidi, domácí zvířata a ryby, jež jsou v mořích nadměrně vylovovaných velkými loděmi s vlečnými sítěmi, které nedokázala žádná mezinárodní organizace zabrzdit, rok od roku menší a vzácnější. Není snadné vyrábět maso z plynu a ropy. Sám Obama přeceňuje možnosti techniky v boji proti klimatickým změnám, i když si je více vědom rizik a krátícího se času než Bush. Mohl by se poradit s Gorem, který je také demokrat a už nekandiduje a jenž si dobře uvědomuje rychlé tempo oteplování. Jeho blízký politický rival , nekandidující Bil Clinton, expert na exteritoriální zákony jako Helms-Burtonův a Torricelliho, mu může poradit třeba v otázce blokády, kterou slíbil vymýtit, a nikdy to nesplnil.
Jak se vyjádřil proslovu v Miami ten, který je ze společenského a lidského pohledu kandidátem, jenž má nejblíže k získání prezidentského úřadu Spojených států ? „ Po 200 let “, řekl, dávají Spojené státy jasně najevo, že nepřipustíme intervenci na naší polokouli, ale musíme vidět, že jedna významná intervence existuje – hlad, nemoci, beznaděj. Od Haiti po Peru můžeme a musíme věci udělat o něco lepší. Můžeme akceptovat globalizaci prázdných žaludku…“. Skvěla definice imperialistické globalizace – globalizace prázdných žaludků! Musíme mu poděkovat. Ale před dvěma sty lety bojoval Bolívar za sjednocení Latinské Ameriky a před více než 100 lety položil Martí svůj život v boji proti anexi Kuby Spojenými státy. V čem se liší t, co proklamoval Monroe od toho, co o dvě století později proklamuje a žádá ve svém projevu Obama?
„Budeme mít speciálního vyslance Bílého domu, jak ho měl Bill Clinton“, řekl téměř na závěr,“ …. rozšíříme Mírový sbor a budeme se obracet k více mladým lidem, aby přispěl k tomu, aby se naše vztahy s lidmi posilovaly a možná nabývaly na významu. Můžeme ukout budoucnost a nenechat budoucnost, aby ukula nás. “. To je krásný výrok, neboť připouští myšlenku, nebo alespoň obavu, že osobnosti jsou produktem historie, nikoliv naopak.
Dnešní Spojené státy nemají nic společného se zásadní Philadelphskou deklaraci 13 kolonií, které se vzbouřily proti anglickému kolonialismu. Dnes tvoří gigantické impérium, o němž se jeho zakladatelům v té době nesnilo. Avšak pro Indiány a otroky se ni nezměnilo. První byli s rozpínáním národa hubeni, druzí – muže, ženy i děti – byli téměř sto let dál drženi na trzích přesto, že „ všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní “, jak zní deklarace. Objektivní podmínky na planetě byly příznivé rozvoji tohoto systému.
Ve svém projevu přisuzuje Obama kubánské revoluci nedemokratický charakter, nedostatek úcty ke svobodě a lidským právům. Přesně tento argument použily téměř bez výjimky administrativy Spojených států k ospravedlnění svých zločinů proti naší zemi. Blokáda sama je genocidou. Nepřál bych si, aby americké děti byly vychovávány k takové hanebné etice.
Nebýt vojenské intervence, Plantova dodatku a ekonomické kolonizace, která na ostrov přišla s ním, možná by v naší zemi nebyla nutná ozbrojená revoluce.
Revoluce byla produktem imperiální nadvlády. Nelze nás obviňovat, že jsme si ji vynutili. K opravdovým změnám mohlo a mělo dojit ve Spojených státech. Jejich vlastní dělníci vznesli před více než sto lety požadavek osmihodinové pracovní doby – plod produktivity práce.
To první, co jsme se jako předáci kubánské revoluce naučil od Martino, bylo věřit a jednat ve jménu organizace vytvořené k tomu, aby revoluci uskutečnila. Předtím jsme vždy byli vybaveni pravomocemi, ale po její institucionalizaci jsme byli zvoleni za účasti více jak 90 % voličů, jak je na Kubě již zvykem, a nikoli směšné volební účasti, která ve Spojených státech mnohdy nedosáhne ani 50 procent. Žádná jiná malá země omezovaná blokádou jako ta naše by nedokázala odolávat tak dlouho, kdyby byla postavena na ambicích, marnivosti, klamu a zneužívání moci a autority, jako je tomu u našeho souseda. Tvrdit opak by bylo urážkou inteligence našeho hrdinného lidu.
Nezpochybňuji Obamovu bystrou inteligenci, jeho schopnost polemiky a jeho pracovitost. Ovládá techniky komunikace a ve volebním klání má nad svými protivníky navrch. Sleduji se sympatiemi jeho manželku a dcery , které ho každé úterý doprovázejí a povzbuzují. Je to bezpochyby příjemný lidský obrázek. Avšak , i když neočekávám odpověď, jsem nucen položit několik delikátních otázek.
Je správné,aby prezident Spojených států nařizoval zavraždění kohokoliv ve světě pod jakoukoliv záminkou?
Je etické, aby prezident Spojených států nařizoval mučení jiných lidí?
Je státní terorismus nástrojem, který by měla tak mocná země jako Spojené státy používat k nastolení míru na planetě?
Je dobrý a čestný „Zákon o zvláštním zacházení “, který je používán jako trest vůči jiné zemi, Kubě, k její destabilizaci i za cenu životů nevinných dětí a matek? Pokud je dobrý, proč není právo na povolení pobytu automaticky udělováno Haiťanům, Dominikánům a ostatním zemím Karibské oblasti a totéž se nevztahuje na Mexičany, obyvatele Střední a jižní Ameriky, kteří umírají jako mouchy u zdi postavené na mexických hranicích nebo ve vodách Atlantiku a Pacifiku?
Mohou se Spojené státy obejít bez přistěhovalců, kteří pro Američany pěstují zeleninu, ovoce, mandle a další lahůdky? Kdo by zametal jejich ulice, pracoval jako služební personál a vykonával nejhorší a nejhůře placené práce?
Jsou spravedlivé zátahy na nelegální přistěhovalce, které postihují postihuji dokonce i děti narozené ve Spojených státech.
Jsou morální a ospravedlnitelné loupeže mozků a neustálé odčerpávání nejlepší vědecké inteligence a intelektuálů z chudých zemí?
Tvrdíte, jak jsem připomněl na začátku tohoto zamyšlení, že Vaše země již před časem varovala evropské mocnosti, že nepřipustí intervence na svou polokouli, a zatímco potvrzujete svůj nárok na toto právo, osobuje si současné právo intervenovat v jakékoli část světa s podporou stovek vojenských základen, námořních, leteckých a vesmírných sil rozmístěných na planetě. Ptám se Vás, je toto způsob, jakým Spojené státy vyjadřují svou úctu ke svobodě, demokracii a lidským právům?
Je spravedlivé překvapivě a preventivně zaútočit pod jakoukoliv záminkou na šedesát nebo více temných koutů světa, jak je nazývá Bush?
Je chvályhodné a soudné, investovat biliony dolarů do vojensko-průmyslového komplexu, aby mohly být vyráběny zbraně schopné několikanásobně zničit život na Zemi?
Než začnete soudit naší zemi, měl by jste vědět, že se svými vzdělávacími, zdravotnickými, sportovními, kulturními a vědeckými programy využívanými nejen na našem vlastní území, nýbrž tak v dalších chudých zemích svět, s krví prolitou solidárně s jinými národy, navzdory ekonomické a finanční blokádě a agresím ze strany Vaší mocné země, je Kuba důkazem, že s velmi málem lze dosáhnout hodně. Ani našemu nejbližšímu spojenci – SSSR – nebylo dovoleno určovat náš osud.
I když jsme na Kubě poznali vynikající americké lékaře a spolupracovali s nimi / oni nemohou za to, že je společnost v tomto masově nevychovává /, Spojené státy mohou ke spolupráci s jinými zeměmi vyslat jen profesionály vázané vojenskou disciplínou. Jinak to nedokáží zajistit, protože nedisponuji dostatečným počtem personálu ochotného obětovat se pro jiné a nabídnout významnou podporu cizí zemi sužované problémy.
Nikdy jsme spolupráci naší země nepodmiňovali ideologickými podmínkami. Když Katrina poničila New Orleans, nabídli jsme spolupráci i Spojeným státům. Naše internacionální lékařská brigáda nese slavné jméno Henryho Reevea, mladého muže narozeného ve Spojených státech, který v první válce za naší nezávislost bojoval a zemřel za svrchovanost Kuby.
Naše revoluce může povolat desítky tisíc lékařů a zdravotníků. Stejně tak může svolat učitele a občany ochotné odebrat se do kteréhokoli koutu světa n proto, aby si usurpovali práva či dobývali suroviny, ale k plnění ušlechtilých úkolů.
Z dobré vůle a ochoty lidí plynou nekonečné zdroje, jež nelze naložit, ani směstnat do podpalubí žádné lodi. Nevyvěrají z cynické politiky impéria.
Fidel Castro
25. května 2008
