Ve svém zamyšlení z 1. října jsem hovořil o poselství, které jsem zaslal Miloševičovi 25. března 1999.
30. března jsem od Miloševiče dostal následující odpověď:
„Pozorně a s upřímnou vděčností jsem obdržel Vaše poselství z 25. března 1999. Děkuji Vám za silná slova podpory a posily pro Jugoslávii a rovněž tak za odsouzení agrese NATO vyjádřené Kubou a jejími představiteli zvláště na fórech Spojených Národů. Federativní republika Jugoslávie je vystavena útoku Spojených států a NATO, největšímu ve světě od dob Hitlerových agresí. Byl spáchán nejen zločin na Federativní republice Jugoslávii jakožto mírumilovném, svrchovaném a nezávislém státu, nýbrž i útok na vše, co je ve světě nadcházejícího 21. století cenné: na systém Spojených národů, na Hnutí nezúčastněných, na základy právního řádu, na lidská práva a na civilizaci obecně. Jsem hrdý, že Vám mohu sdělit, že tato agrese jen sjednotila a posílila odhodlání národů Jugoslávie odolat a bránit svobodu, svrchovanost a územní celistvost. Naše ozbrojené síly a lid jsou odhodlány a připraveny splnit svůj úkol. Proto vítáme a také potřebujeme co nejširší a nejsilnější solidaritu a pomoc od přátel z celého světa.
Chování Rady bezpečnosti Spojených národů ve vztahu k agresi NATO do Jugoslávie je pro Spojené národy porážkou. Je velmi špatným znamením a velkým varováním pro celý svět, zvláště pro střední a malé země, avšak nejen pro ně. Jsem si jist, že víte, že FRJ a Republika Srbsko usilují nepřetržitě a upřímně o nalezení politického řešení pro Kosovo a Metochiji, v zájmu všech národních komunit, které tam žijí a které respektují náš ústavní pořádek. Žádám Vás, pane prezidente, aby přátelství Kuby nadále aktivně působilo v Hnutí, aby byla svolána koordinační rada Nezúčastněných a aby skupina přátel rozhodně odsoudila agresi NATO proti Federativní republice Jugoslávii. Jsem také přesvědčen, že Vaše osobní prestiž by velmi napomohla tomu, aby země Střední a Jižní Ameriky a nezúčastněné země obecně pozvedly svůj hlas a ostře odsoudily tuto vandalskou agresi. Ještě jednou Vám děkuji za solidaritu a podporu FRJ a vyjadřuji naději, že zůstaneme v těsném kontaktu. Přijměte, pane prezidente, projev mé nejhlubší úcty.“
Podepsán: „Slobodan Miloševič“
Ve skutečnosti došlo ke dvěma válkám, z nichž jedna ještě neskončila, a ke dvěma neblahým setkáním Aznara, jednou s Clintonem a podruhé s Bushem. Dvě Aznarovy identické cesty nejprve Mexico City – Washington a pak Mexico City – Texas, se stejným cílem a stejným nedostatkem etických zásad. Aznar při nich sám sebe pasoval do role válečného koordinátora střídajících se prezidentů Spojených států.
Fidel Castro Ruz
2. října 2007
