7. srpna 2007

Písemný důkaz

Ve světě se stává mnoho důležitých událostí. Některé z nich mají souvislost s Kubou. Do naší země někdy přicházejí zprávy mnohem zajímavější než moje prosté zamyšlení, které má za cíl probudit svědomí.

Rozhovor Gerarda Hernándeze Nordela, jednoho z pěti hrdinů, s BBC, vysílaný včera televizí, na mne hluboce zapůsobil. Jak hluboce lidský myšlenkový obsah a brilantní vyjadřování, to může vzniknout pouze v mysli někoho, kdo 9 let trpěl nespravedlivým psychickým mučením. Prosíme, ať nás kulatý stůl informuje o historickém procesu spojeném s osudem našich hrdinných vlastenců.

Mezitím v Brazílii tisk shání zprávy a informuje o činnosti dvou boxerů, kteří v rozporu s normami opustili kubánskou delegaci.


Zpráva EFE, datovaná v Rio de Janeiru dne 3.8.2007 říká:

„Po tom, co byli překvapeni ve čtvrtek na mořském pobřeží severně od Rio de Janeira, kde trávili několik dní s kubánským a německým podnikatelem a třemi prostitutkami, boxeři byli brzo ráno odvezeni do hotelu a vyslýcháni agenty federální policie.

Rigondeaux a Lara byli zadrženi ve čtvrtek v lázních Araruama agenty vojenské policie Ria de Janeira. Ve svých prohlášeních federální policii oba boxeři řekli, že litují a chtějí se vrátit na Kubu a že prý byli obětmi podvod, byli dopováni podnikateli předtím než byli odvezeni z Villa Panamericana. Atleti odmítli pomoc dvou advokátů, kteří se dostavili do sídla federální policie a chtěli je zastupovat.

Nicméně, oba Kubánci byli viděni na různých plážích na severu Rio de Janeira, jak absolutně volní si užívali pohodlí pohostinství, zábavy s alkoholickými nápoji a ženami. Podle majitelů pohostinství z lázní Saquarema, dotazovaných časopisem O Globo, oba boxeři, spolu s kubánským a německým podnikatelem, strávili několik dní v onom místě předtím, než cestovali do Araruama ve společnosti tří prostitutek, najatých v Rio de Janeiru. „Oni jsou dobří, jednali s námi jako bychom byly jejich přítelkyně a dokonce řekli, že nás budou postrádat“, řekla jedna z žen s tím, že obdržela 100 dolarů na den.

Jsou to nepříjemné, ale důležité detaily a nemohu použít jiná slova než ta užitá agenturou v její telegrafické informaci. Domnívám se, že boxeři sami informovali o tom všem své nejbližší dospělé příbuzné.

Včera, 6.8. další telex stejné agentury potvrzoval:

Brazilská policie prohlásila, že věří verzi dvou kubánských boxerů, deportovaných do jejich země po tom, co se ztratili během Panamerických her v Rio de Janeiro, že byli dopováni a obelháni dvěma podnikateli, kteří je chtěli odvézt do Německa.

Věříme tomu, co nám řekli a považujeme jejich verzi za věrohodnou a možnou, řekl dnes agentuře EFE komisař federální policie, Felicio Latera, pověřený vyšetřováním.

Federální brazilská policie nevyšetřuje možnou dezerci dvou Kubánců, nýbrž dva podnikatele, kteří se snažili je odvézt, řekl komisař.

Tentýž den a ve stejném telexu, agentura EFE informovala:

V rozhovoru pro jeden brazilský deník, německý podnikatel Ahmet Oner, zástupce čtyř kubánských boxerů, kteří již zůstali v Německu připustil, že organizoval útěk Rigondeauxe a Lary, za což prý zaplatil kolem půl miliónu dolarů.

Nepochybujeme, že federální policie uvěřila lítosti těchto dvou atletů. Úkolem zmíněné instituce bylo opatřit na kubánském konzulátu dokumenty, které naléhavě žádali boxeři a vysvětlit co s nimi bylo během 12 dní jejich nepřítomnosti.

Pro naprostou většinu našeho lidu je nejdůležitější vědět, jaké bylo morální chování dvou atletů, které s velkými obětmi vychoval a formoval.

Podle mého názoru, největší zodpovědnost má Erislandy Lara jako kapitán družstva boxerů, který neplnil povinnosti a skončil přímo v rukou žoldáků. Je mu 24 let a studuje na univerzitě tělesnou výchovu a sport. Tito dva boxeři ignorovali jaký vliv na jejich chování na úzké přátelské vztahy, které udržovali se třemi boxery podplacenými ve Venezuele, i když určitě nevěděli o indiskrétní upovídanosti majitele mafiánského podniku poté, co se nedostavili na vážení.

Při rozhovoru s tiskem se oba atleti chovali vzpurně. Redaktor Granmy, Miguel Hernández, je čekal na letišti a hovořil s nimi. Byl rozčarován jejich odpověďmi. Chtěl napsat přesvědčivý článek o jejich upřímnosti.

Julita Osendi, televizní reportérka, dobře informovaná o Panamerických hrách v Riu, je požádala o setkání a snažila se je přesvědčit, aby hovořili upřímně. Byli otevřenější a sdělili některé podrobnosti o svém sportovní neslýchaném dobrodružství, nicméně výsledek byl stejný.

Požádal jsem soudruha Fernándeze, viceprezidenta Rady ministrů, který má na starosti organizace spadající pod INDER, aby mi poslal přepis rozhovoru redaktorky Osendi s Erislandy Larou a Guillermo Rigondeaux. Nespokojil jsem se s dojmem, bylo nutné analyzovat každou otázku a každou odpověď. Text zaujímá dvakrát více prostoru než tato úvaha.

Požádám Granmu, aby rozhovor publikovala na sportovní stránce, nebo jinde, aby existoval písemný záznam konverzace.

Mnoho chudých zemí nemá problémy s profesionalismem, ale také v nich mnoho osob umírá předčasně nebo trpí invaliditou pro nedostatek tělesného cvičení. Touto tragedií trpí rovněž bohaté rozvinuté země v důsledku nedostatků svého shnilého systému a komerčního zaměření svých lékařských služeb.

Atlet, který opustí svou delegaci je jako voják, který opouští své soudruhy uprostřed boje. Kuba má mnoho dobrých sportovců, které nikomu neukradla. Lid se těší z jejich krásných výsledků. Tvoří součást jeho kultury, blahobytu a duchovního bohatství.

Revoluce splnila své slovo. Slíbila těmto dvěma atletům humánní zacházení, okamžité spojení s rodinou, umožnění přístupu k tisku, pokud ho budou žádat a přidělení řádného zaměstnání v souladu s jejich znalostmi. Rovněž jsme zkontrolovali pečlivě jejich zdravotní stav, stejně pečujeme o všechny občany.

Z hlediska zásadní spravedlností bylo nutno je vyslechnout, poznat stupeň jejich lítosti, kterou cítí za to, že se zapletli do tak bolestivé epizody.

O této záležitosti jsme dali našemu lidu k dispozici všechny informace, které jsme mohli shromáždit. Oni si už přejí odjet za svými rodinami. Dospěli do situace, že už nemají možnost vrátit se do kubánské reprezentace v tomto sportu.

Nicméně, my musíme pokračovat v boji. Přišel moment, kdy je nutno vytvořit seznam kubánských boxerů, kteří se zúčastní olympiády v Pekingu. Nejdříve pocestují do USA, kde se zúčastní světového šampionátu, jednoho ze tři kvalifikačních závodů pro olympijské hry. Představte si mafiánské žraloky, kteří touží po čerstvém mase.

Musíme je upozornit: netoužíme po tom, dodat jim ho až do domu. Kuba neobětuje ani trochu ze své cti a své ideje pro zlaté olympijské medaile. Nade vším převažuje morálka a vlastenectví jejích atletů. Víme, že se v boxu změnily rozměry ringu a rukavic, aby byla poškozena naše země, která v tomto sportu získává tolik medailí, že bylo dosaženo, aby do olympiád byl zahrnut i profesionální box.

Sportovní autority analyzují všechny možné varianty, včetně změny seznamu boxerů, či nevyslat žádnou delegaci, nehledě na penalizaci, která by nás čekala. Studují rovněž budoucí strategii a taktiku.

Budeme pokračovat v naší důsledné politice, bez ohledu na to, že svět čím dál tím víc ovlivňuje profesionalismus jako v čase Kida Chocolate – opravdového genia – kdy neexistovala medaile pro zdravý sport, oceňovalo se pouze rozdávání a přijímání ran bez jakékoliv ochrany. K oné době se nikdy nevrátíme.

Zdravý sport je neslučitelný s konzumním způsobem života a plýtváním, což jsou kořeny současné nevratné ekonomické a sociální krize v globálním světě.

Fidel Castro

7. srpna 2007