Nemám nic proti Brazílii. V očích nemála Brazilců, zejména
těch, kteří jsou bez ustání bombardováni argumenty všeho druhu schopnými zmást
i lidi tradičně přátelsky nakloněné Kubě, bychom mohli vypadat jako štváči,
jimž nesejde na tom, zda poškodí čisté příjmy jejich země v zahraniční měně.
Mlčet by však pro mne znamenalo volit mezi myšlenkou na celosvětovou tragédii a
předpokládaným přínosem pro lid oné velké země.
Nehodlám činit Lulu a Brazilce zodpovědnými za objektivní
zákony, jež řídí historii našeho živočišného druhu. Uplynulo sotva sedm tisíc
let od chvíle, kdy člověk zanechal hmatatelné stopy toho, co se stalo na
kulturu a technické znalosti nesmírně bohatou civilizací .
Svých pokroků nedosáhla ani v jediné době ani v jediném
místě. Lze tvrdit, že vzhledem ke zjevně nesmírné rozloze naší planety, se
mnohdy ani nevědělo o existenci té či oné civilizace. Nikdy za tisíce let nežil
člověk ve městech s 20 miliony obyvatel, jako je Sao Paulo nebo Mexico City,
nebo v městských aglomeracích jako Paříž, Madrid, Berlín aj., kde vídají
projíždět vlaky po kolejích nebo vzduchových polštářích rychlostí přes 400 km/h .