Kdo se těmito otázkami zabývá, ví, že 11. září 2001 vyjádřil
náš lid lidu Spojených států svou solidaritu a nabídl skromnou spolupráci v
lékařské oblasti, kterou jsme mohli poskytnout obětem brutálního atentátu na
newyorská „Dvojčata". Vzhledem k chaosu, jenž vládl v prvních hodinách po
útoku jsme také okamžitě nabídli americkým letadlům letištní plochy v naší
zemi, aby měla kde přistávat. Historický postoj kubánské revoluce, která byla
vždy proti akcím ohrožujícím životy civilistů, je dobře znám. Byli jsme sice
odhodlanými stoupenci ozbrojeného boje proti batistovské tyranii, na druhé
straně jsme však z principu odmítali jakýkoli teroristický čin, jenž by vedl ke
smrti nevinných lidí. Tento postoj, který dodržujeme déle než půl století, nás
opravňuje, abychom se k této delikátní záležitost i vyslovili. Bin Ladin byl
mimochodem dlouhé roky přítelem Spojených států, které ho vojensky vycvičily, a
odpůrcem SSSR a socialismu. Ale ať byly činy, které jsou mu připisovány,
jakékoli, zavraždění neozbrojeného člověka obklopeného příbuznými je odporný
čin. Právě to zjevně udělala vláda nejmocnějšího národa, jaký kdy existoval.
Obamův pečlivě připravený projev, jímž oznamoval Bin
Ladinovu smrt: „...víme, že nejhorší obrazy jsou ty, které zůstaly pro svět
neviditelné. Prázdné místo u stolu. Děti, které byly nuceny vyrůstat bez matky
nebo otce. Rodiče, kteří už nikdy nepocítí objetí svého dítěte. Kolem 3000
občanů odešlo daleko od nás a zanechalo v našich srdcích obrovské
prázdno."
Ten odstavec v sobě nese dramatickou pravdu, ale nemůže
čestným lidem zabránit, aby si vzpomněli na nespravedlivé války rozpoutané
Spojenými státy v Iráku a Afganistánu, na statisíce dětí, které byly nuceny
vyrůstat bez matky nebo otce, a rodičů, kteří už nikdy neobejmou své děti.
