4. května 2011

Zavraždění Usámy bin Ladina

Kdo se těmito otázkami zabývá, ví, že 11. září 2001 vyjádřil náš lid lidu Spojených států svou solidaritu a nabídl skromnou spolupráci v lékařské oblasti, kterou jsme mohli poskytnout obětem brutálního atentátu na newyorská „Dvojčata". Vzhledem k chaosu, jenž vládl v prvních hodinách po útoku jsme také okamžitě nabídli americkým letadlům letištní plochy v naší zemi, aby měla kde přistávat. Historický postoj kubánské revoluce, která byla vždy proti akcím ohrožujícím životy civilistů, je dobře znám. Byli jsme sice odhodlanými stoupenci ozbrojeného boje proti batistovské tyranii, na druhé straně jsme však z principu odmítali jakýkoli teroristický čin, jenž by vedl ke smrti nevinných lidí. Tento postoj, který dodržujeme déle než půl století, nás opravňuje, abychom se k této delikátní záležitost i vyslovili. Bin Ladin byl mimochodem dlouhé roky přítelem Spojených států, které ho vojensky vycvičily, a odpůrcem SSSR a socialismu. Ale ať byly činy, které jsou mu připisovány, jakékoli, zavraždění neozbrojeného člověka obklopeného příbuznými je odporný čin. Právě to zjevně udělala vláda nejmocnějšího národa, jaký kdy existoval.

Obamův pečlivě připravený projev, jímž oznamoval Bin Ladinovu smrt: „...víme, že nejhorší obrazy jsou ty, které zůstaly pro svět neviditelné. Prázdné místo u stolu. Děti, které byly nuceny vyrůstat bez matky nebo otce. Rodiče, kteří už nikdy nepocítí objetí svého dítěte. Kolem 3000 občanů odešlo daleko od nás a zanechalo v našich srdcích obrovské prázdno."

Ten odstavec v sobě nese dramatickou pravdu, ale nemůže čestným lidem zabránit, aby si vzpomněli na nespravedlivé války rozpoutané Spojenými státy v Iráku a Afganistánu, na statisíce dětí, které byly nuceny vyrůstat bez matky nebo otce, a rodičů, kteří už nikdy neobejmou své děti.


Miliony lidí odešly daleko od svých národů v Iráku, Afghánistánu, Vietnamu, Laosu, Kambodži, Kubě a mnoha dalších zemích světa. Z myslí stovek milionů lidí nezmizí ani hrůzné obrazy lidských bytostí, které v Guantanamu, na území zabraném Kubě, defilují v tichu, podrobeny celé měsíce a dokonce roky nesnesitelnému a k šílenství dohánějícímu týrání. Jsou to lidé unesení a převezení do tajných věznic za pokrytecké spoluúčasti údajně civilizovaných společností.

Obama nemá, jak zakrýt, že byl Usáma popraven v přítomnosti svých dětí a manželek, které jsou nyní v rukách pákistánských úřadů, v muslimské zemi s téměř 200 miliony obyvatel, jejíž zákony byly porušeny, její národní hrdost uražena a její náboženské tradice pošlapány. Jak nyní zabrání, aby ženy a děti člověka popraveného bez soudu a zákona, vyprávěly o tom, co se stalo, aby záběry obletěly svět? 

28. ledna 2002 odvysílal žurnalista CBS Dan Rather na této televizní stanici zprávu, že Usáma bin Ladin se 10. září 2001, den před atentáty na Světové obchodní centrum a Pentagon podrobil dialýze ve vojenské nemocnici v Pákistánu. Nemohl se skrývat ani hledat ochranu v hlubokých jeskyních.

Jeho zavraždění a odeslání do hlubin moře svědčí o strachu a nejistotě, dělá to z něho mnohem nebezpečnějšího člověka.

I samotná veřejnost ve Spojených státech bude po počáteční euforii nakonec kritizovat metody, které nejen že občany nechrání, ale ve svých důsledcích násobí pocity nenávisti a pomstychtivosti proti nim.

Fidel Castro

4. května 2011