Má Organizace amerických států právo existovat?

Dnes jsem otevřeně hovořil o barbarstvích páchaných na národech Latinské Ameriky. Ty karibské nebyly v době vítězství kubánské revoluce ještě ani nezávislé. Přesně devatenáctého, kdy končí Summit Amerik, uplyne 48 let od vítězství Kuby na Girónu. Pokud jde o Organizaci amerických států (OAS) byl jsem opatrný, a třebaže všichni vědí, jak je nám odporná, neřekl jsem ani slovo, jež by bylo možno interpretovat jako urážku této staré instituce.

Značně nepřátelská telegrafická zpráva britské agentury Reuters uvádí: „Přeje-li si Kuba návrat do OAS, jak to žádá stále větší skupina latinskoamerických vlád, musí se jasně zavázat k demokracii´, řekl Insulza v interview pro brazilský deník O´Globo.

Před víkendovým Summitem Amerik, kde se očekává, že budou latinskoameričtí předáci vyvíjet tlak na zrušení americké blokády Kuby platné od roku 1962, reviduje americký prezident Barack Obama starou politiku izolace komunistického ostrova.

O blokádě ani slovo

Vláda Spojených států oznámila prostřednictvím CNN, že na úvod své cesty do Puerto Espaňa, Trinidadu a Tobaga, kde se bude za čtyři dny účastnit Amerického summitu, navštíví Obama tento týden Mexiko. Ohlásil uvolnění některých nenáviděných restrikcí zavedených Bushem pro Kubánce žijící ve Spojených státech, při návštěvách jejich příbuzných na Kubě. Na dotaz, zda budou tyto výsady přiznány i jiným americkým občanům, zněla odpověď, že těm to není povoleno.

O blokádě, která je nejkrutějším z opatření, nebylo řečeno ani slovo. Tak je milosrdně nazýváno něco, co obnáší genocidní opatření. Škody se neměří jen ekonomickými dopady. Stojí neustále lidské životy a působí našim občanům bolestné strádání.

Mnohé diagnostické přístroje a životně důležité léky, přestože pocházejí z Evropy nebo Japonska či jiné země, nejsou pro naše nemocné dostupné, pokud používají nějaké komponenty nebo programy ze Spojených států.

Začátek summitu

Dnes začal Summit G-20. Experti na ekonomické otázky pracovali s nesmírným nasazením. Jedni vybavení zkušenostmi z významných mezinárodních funkcí, druzí jako vědci-badatelé. Téma je složité, řeč nová, vyžaduje znalost situace, ekonomických údajů, mezinárodních organizací a mezinárodně nejváženějších politických představitelů. Odtud naše snaha zjednodušit a co nejsrozumitelněji vysvětlit, co se v Londýně odehrává, tak jak to vidím já.

Nechť nikoho neudivuje, že hvězdou londýnské schůzky je Obama. Zastupuje nejmocnější a nejbohatší zemi světa. V jeho prospěch hrají mimořádné okolnosti. Není tam Bush, prolhaný, cynický, válečnicky naladěný a plný nenávisti. Ani průměrný ignorant McCain – právě díky šokujícímu vítězství Obamy, černocha v zemi rasové diskriminace, kde většina bílých voličů (byť ne dost, aby vyvážili hlasy více než 90% amerických černochů a míšenců, občanů latinoamerikého původu, chudých a krizí postižených) hlasovala pro McCaina. Je čerstvě zvolený právě v době, kdy jiným představitelům G-20 končí jejich mandát, a Obama bude pravděpodobně prezidentem Spojených států osm let. Není nic divného, že se zprávy z Londýna točí kolem něj.

Svět zajímá, co – pokud něco - odtud vzejde. Každý z účastníků má své vlastní národní a dokonce osobní cíle, jakožto politický představitel, jehož bude historie hodnotit.