14. července 2007

Bush, zdraví a vzdělání

Nebudu psát o zdraví a vzdělání Bushe, nýbrž jeho sousedů. Nebylo to improvizované setkání. Agentura AP uvádí, že své vystoupení zahájil španělsky slovy: „V této zemi máme velká srdce“, jimiž se obracel k asi 250 zástupcům soukromých a náboženských skupin, nadací a nevládních organizací, z toho asi 100 ze Spojených států, kteří přicestovali na náklady jeho vlády do Washingtonu.

„Setkání nazvané Konference Bílého domu o Americe je součástí představ, s nimiž Bush zahajoval začátkem března svou cestu po pěti latinskoamerických zemích a které by jeho vláda v krátké zbývající době svého funkčního období chtěla v regionu realizovat.“

„Bush konferenci uspořádal, aby zde pohovořil k různým otázkám, zejména vzdělání a zdraví. 'Považujeme za důležité mít zdravé a vzdělané sousedy', řekl v improvizovaném vystoupení během besedy se šesticí účastníků z Guatemaly, Spojených států, Brazílie, Haiti a Mexika, kteří spolu s ním seděli u jakéhosi diskusního stolu“, dodává agentura. Zdůrazňoval neuvěřitelné věci, jako „svízelnou práci, kterou uskutečňujeme v sousedních zemích“.


Hovořili zde Bush, tajemník pro finance, náměstek státního tajemníka pro záležitosti západní polokoule a náměstkyně státního tajemníka pro veřejné záležitosti. Vedle nich předsedali pracovním skupinám, jež tvořily hlavní složku setkání, další členové kabinetu. Všichni mleli až do úmoru.

Zmínili se, že Bush zřídil v Panamě centrum, které připravilo přes 100 lékařů ze šesti středoamerických států. S velkým důrazem hovořili o Comfortu, „jedné z největších plovoucích nemocnic na světě, která právě přistála v přístavu v Panamě poté, co navštívila Guatemalu“.

„Této akci, jež se konala mimo Washington, v hotelovém zařízení ve městě Arlington, Virgínie, věnoval Bush 55 minut svého času“.

Státní tajemnice Condoleezza (pozn. Riceová) nelenila a připojila se ke sboru, aby pohovořila o Kubě. Když naše Státní rada v souladu s ústavními normami nedávno vypsala volby, prohlásila (C.Riceová) podle jiné agenturní zprávy, že „Spojené státy očekávají, že o své budoucnosti rozhodnou sami Kubánci“, ale dodala: „Washington nebude tolerovat přechod od jednoho diktátorovi k druhému“.

Ve svém úvodním projevu Bush, dobře si vědom své moci a své osobní role, vyslovil myšlenky vskutku neslýchané u hlavy celoplanetárního globálního impéria, jak to detailně zachytila španělská tisková agentura EFE: „Prezident Spojených států George W. Bush dnes vyzval vlády Latinské Ameriky k upřímnosti, transparentnosti a otevřenosti.“ (...) „Prezident zdůraznil, že právě otevřené a transparentní společnosti jsou cestou k nadějné budoucnosti“.

„Doufáme, že vlády budou poctivé a transparentní. Odmítáme představu, že je v pořádku, když v nějaké vládě existuje korupce...“

„Pomoci sousedovi, který to potřebuje, je pro nás přínosem. Obnovuje to naši duši a pozvedá našeho kolektivního ducha. Myslím, že komu je hodně dáváno, od toho je hodně vyžadováno. A nám jako zemi bylo dáno mnohé, proto myslím, že máme povinnost lidem pomáhat“, zdůraznil.

Bush si je vědom, že lže a že jeho vychloubání lze těžko spolknout, ale to mu nevadí. Spoléhá se, že když to zopakuje tisíckrát, mnozí mu nakonec uvěří. Proč takový povyk? Co ho hlavně žere? Od kdy se datuje celý ten shon?

Bush zjistil, že v poskytování základních služeb, jako jsou zdravotnictví a školství, není ekonomický a politický systém jeho impéria schopen konkurovat Kubě, která je již téměř 50 napadána a je na ni uvalena blokáda. Kdekdo ví, že specialitou Spojených států v oblasti vzdělání jsou krádeže mozků. Mezinárodní organizace práce uvádí, že „47 % lidí narozených v zahraničí, které získaly doktorát ve Spojených státech, v této zemi zůstává“.

Další příklad loupeže: „V Chicagu je více etiopských lékařů než v celé Etiopii“.

Na Kubě, kde zdraví není zbožím, lze dělat věci, jaké si Bush nedokáže ani představit.

Země třetího světa nemají zdroje k vybudování vědecko-výzkumných pracovišť. Kuba je vytvořit dokázala přesto, že její vlastní odborníci byli mnohokrát vyzýváni a podněcováni k dezerci.

Naše metoda k odstranění negramotnosti „Já to dokážu“ je dnes bezplatně k dispozici všem latinskoamerickým zemím. Pokud se rozhodnou program využít, dostane se jim podpory při jeho přizpůsobování místním podmínkám formou výroby tištěných materiálů a příslušných videomateriálů.

Země jako Bolívie ho používají ve španělštině, kečujštině a aymarštině. Jen těch kdo se zde za necelý rok naučili číst a psát, je víc, než kolik jich impérium alfabetizovalo po celé Latinské Americe, pokud někdo takový vůbec byl. To nemluvím o dalších zemích jako Venezuela, která odvedla ve vzdělávání v minimálním čase opravdu heroický výkon.

„Já to dokážu“ slouží i společnostem jinde než na západní polokouli. Stačí uvést, že Nový Zéland ho využívá k alfabetizaci maorského obyvatelstva.

Namísto centra pro přípravu lékařských odborníků ve Střední Americe, odkud jich vyšla asi stovka – a my jsme tomu rádi – naše země dnes přijímá desetitisíce stipendistů z Latinské Aemriky a Karibské oblasti, kteří se na Kubě po šest let bezplatně připravují na povolání lékaře. Vyloučeni nejsou přirozeně ani mladí Američané, kteří berou své studium velmi vážně.

S Venezuelou spolupracujeme na přípravě více než 20 000 mladých lidí, kteří studují medicínu a docházejí do ordinací v chudinských čtvrtích vedených kubánskými specialisty, aby se zde seznámili se svým těžkým budoucím posláním.

Comfort s více než 800 členy lékařského personálu a posádky na palubě nebude moci ošetřit velký počet lidí. Lékařské programy nelze provádět epizodicky. Například rehabilitace vyžaduje mnohdy měsíce práce. Služby, jež Kuba poskytuje svému lidu na poliklinice nebo ve vybavené nemocnici, jsou trvalé a pacienti mohou být ošetřeni v kteroukoli denní či noční hodinu. Vychovali jsme potřebné rehabilitační pracovníky.

Také operace zraku vyžadují speciální dovednosti. Oftalmologická centra v naší zemi operují každoročně zrak více než 50 000 Kubáncům a léčí 27 druhů chorob. Neexistují čekací listiny na transplantaci rohovky, která vyžaduje speciální přípravu. Proveďte ve Spojených státech aktivní vyhledávání a zjistíte, kolik lidí z této populace opravdu potřebuje operaci, ale protože nebyli nikdy vyšetřeni očním lékařem, přičítají svá omezení jiným příčinám a žijí s rizikem oslepnutí nebo vážného poškození zraku. Zjistíte, že takových jsou miliony.

Do zmíněných počtů nezahrnuji statisíce obyvatel Latinské Ameriky a Karibiku, z nichž část je operována na Kubě a větší část ve své zemi, ale kubánskými očními specialisty. Jen v Bolívii je jich ročně přes 100 000. V tomto případě se spolu s našimi specialisty na péči podílejí bolívijští lékaři – absolventi Latinskoamerické lékařské školy ELAM.

Uvidíme, jak si Comfort poradí na Haiti, kde bude týden a kde z celkového počtu 134 obcí, které země má, ve 123 působí kubánští lékaři s absolventy ELAMu nebo haitskými studenty posledního ročníku medicíny, v boji s AIDS a dalšími tropickými nemocemi.

Problém je, že Spojené státy nemohou dělat to, co Kuba. Naopak, brutálně tlačí na firmy vyrábějící vynikající lékařská zařízení a dodávající je naší zemi, aby znemožnily vyměnit určité počítačové programy nebo náhradní díly, na něž mají Spojené státy patent. Mohu uvést konkrétní příklady a jména firem. Je to odporné. Ale máme řešení, která přispívají k naší nezranitelnosti na tomto poli.

Ještě před necelými 6 měsíci se Bush nezaobíral myšlenkou na univerzální rozšíření výroby paliv z potravin ve Spojených státech i mimo ně. Ti, kdo znají hodnotu tuků a proteinů v lidské výživě, vědí, jaké důsledky má jejich nedostatek pro těhotné ženy, děti, adolescenty, dospělé i seniory. Tíha tohoto nedostatku dopadne na nejméně rozvinuté země, tedy na větší část lidstva. Nikoho nepřekvapí zvýšení cen základních potravin a sociální nestabilita, kterou to způsobí. Včera, 13.(července) stoupla cena ropy na 79,18 dolarů za barel. Další důsledek kolotoče papírků (pozn. „znehodnocených papírových peněz“) a války v Iráku.

Nedávno prohlásil tajemník pro bezpečnost Spojených států Michael Chertoff, že „má neodbytný pocit, že by v letním období mohlo dojít k atentátu“ v zemi. Podobně se vyjádřila státní tajemnice a poté sám prezident Spojených států. Informovali o potencionálních rizicích, ale současně se maximálně snažili veřejnost uklidnit.

Vláda Spojených států všechno vidí a všechno slyší, ať s legálním svolením, či bez něj. Navíc má k dispozici četné špionážní a kontrašpionážní struktury s bohatými finančními prostředky určenými na špionáž. Může získat potřebné bezpečnostní informace i bez únosů, mučení a vražd v tajných věznicích. Všichni vědí, jaké ekonomické zájmy jsou ve skutečnosti sledovány celosvětovým používáním násilí a síly. Může odvrátit jakýkoli útok na své obyvatelstvo, pokud ovšem nepřeváží potřeba, aby něco bouchlo, a tak bylo možno dále vést a ospravedlňovat brutální válku vyhlášenou proti kultuře, náboženství, ekonomice a nezávislosti jiných národů.

Fidel Castro

15. července 2007